1. fáze obrození(80. léta 18. století – počátek 19.)
· Václav Matěj Krameriuszaložil nakladatelství Česká expedice šíří knihy psané naším národním jazykem (i když umělecky nehodnotné), vzorem spisovné češtiny byla podle Bohuslava Blabína barokní čeština
· Gelasius Dobner, Josef Dobrovský – mělivědecký zájem o češtinu a historii, psali v cizím jazyku (Dobner latinsky, Dobrovský německy)
· Vědecky se studuje na pražské univerzitě (byla německá)
· počátkem 19. století proniká romantismus, ten idealizuje minulost, vlastenci zkoušeli dokázat, že jejich jazyk je stejně hodnotný a starobylý.
· Josef Jungmannnapsal 5dílný Německo-český slovník, chtěl ukázat, že máme stejně velkou slovní zásobu, některé tvary si teda vymýšlel
· Václav Hankabyl historik a pracovník muzea, zřejmě padělal rukopisy (Královédvorský a Zelenohorský), celé 19. století se pak vedly spory o jejich pravosti
· 2. fáze obrození (počátek 19. století – konec 40. let 19. století)
· objevuje se nacionalismus, zhoršeny é vztahy, Češi požadují zrovnoprávnění češtiny a němčiny na úřadech
· část vlastenců hledá vzory v Rusech – představao vzniku jednotného slovanského státu v čele s Ruskem – Ján Kollár, František Ladislav Čelakovský
· roku 1830 Rusové tvrdě potlačili polské povstání = velký národ utlačuje menší → částečné upuštění od myšlenky slovanské jednoty, Karel Hynek Mácha podporoval Poláky
· důraz na rozvoj vzdělání a kultury, roku 1818 založeno České muzeum v Praze (dnešní Národní muzeum) – středisko vědeckého historického bádání
· František Palackýpůsobil v muzeu, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě – faktograficky správné, ale výklad historických událostí ovládán romantismem (vyzdvižení husitské doby)
· Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách byl František Ladislav Rieger (Riegerův slovník) naučný, Ing. Jan Perner – stavitel železnic, v této době vzniká přírodovědné názvosloví v naší mateřštině, Jan Evangelista Purkyně – buněčná teorie
· rozvoj seriózní žurnalistiky – KarelHavlíček Borovský