S principem očkování je v naší zemi obeznámen snad každý. Vakcinace slouží k vytvoření obranných protilátek proti určitému infekčnímu agens. U nás jsme, zejména v dětském věku, očkováni proti nemocem, které jsou v naší oblasti běžné. Proti některým méně častým ochořením je nicméně možno se nechat imunizovat i nadstandardně.
V jiné a obzvláště vzdálené krajině ale bývá nákazová situace úplně jiná a protilátky dosud získané nemusejí stačit. Jak se ale zorientovat v tom, které očkování je vhodné mít, které je nutností, a které dobrovolným doplňkem?
Jednoduše. Vakcíny jsou pro snazší orientaci děleny do tří kategorií: rutinní, doporučené a vyžadované.
· Rutinní vakcínyjsou ty, které dostáváme běžně jako děti. Jsou ochranou před běžnými chorobami. Pro příklad můžeme uvést tetanus, záškrt, zarděnky, nebo hepatitidy A a B. I pokud máte tato očkování za sebou, může být vhodné protilátky oživit a nechat se přeočkovat.
· Doporučené vakcínyjsou ty, které si většina lidí představí pod pojmem cestovatelské očkování. Jedná se o vytváření protilátek proti chorobám, které u nás běžné nejsou, a tím pádem nejsou ani součástí standardního schématu. Pokud ale nechcete riskovat své zdraví, zeptejte se na možnost naočkování proti těmto chorobám u svého lékaře.
Do této kategorie můžeme zahrnout třeba choleru, meningitidu nebo japonskou encefalitidu. Problémem v mnoha regionech bývá malárie, proti které ale není možné nechat se očkovat. Používá se proto preventivní medikace.
· Vyžadovaná očkováníjsou oproti výše uvedeným kategoriím poměrně vzácnou záležitostí, a odvíjí se specificky od země, do které cestujete. Imunizaci proti zde zahrnutým nemocem může vyžadovat jednak stát, který je Vaší cílovou destinací, jednak i domovský stát, do kterého se po dovolené budete vracet. Pro klid duše a prevenci problémů se zákonem se tedy důrazně doporučuje si tyto vakcinace pohlídat.
Rozšířeným a známým příkladem této skupiny je žlutá zimnice, se kterou se můžete setkat v Jižní Americe nebo v Africe.